V této oblasti bych se rád zabýval především třemi okruhy problémů:

1. státní maturity
   • změna koncepce jednotné „všeobjímající“ průřezové maturitní zkoušky na sadu zkoušek, jež respektují specifika jednotlivých oborových okruhů
   • změna způsobu zadávání, vyhodnocování a administrace zkoušky, neboť tyto procesy jsou zbytečně komplikované, nepřehledné, finančně náročné, neefektivní a nadměrně zatěžují jednotlivé maturující subjekty
   • otevření diskuse na téma nahrazení státní maturitní zkoušky standardy zajišťujícími minimální požadavky pro jednotlivé obory
2. prostředky EU určené pro školství
   • podstatná část těchto prostředků nekončí ve školách, pro něž by měly být prioritně určeny, ale ve zprostředkovatelských či školících agenturách: je třeba změnit tento poměr tak, aby drtivá většina výše zmíněných finančních zdrojů směřovala tam, kam má – tedy do škol a školských zařízení
   • zjednodušit administrativu při podávání projektů z evropských fondů tak, aby se energie zpracovatelů mohla soustředit na vlastní projekt a nikoli na administrativu s ním spojenou
3. oživení tzv.učňovského školství
   • v současné době se začíná projevovat kritický nedostatek lidí v rukodělných oborech
   • je třeba zvýšit prestiž výučního listu (certifikát kvality či jiný název), který by deklaroval řemeslnou úroveň majitele tohoto listu
   • s tím souvisí navýšení praktické výuky na úkor mnohdy zbytečných teoretických předmětů na „učňovských“ školách a rovněž tak s tím souvisí znovuzavedení hodin praktického vyučování do základních škol, protože mnozí žáci současné generace mají problém se zašroubováním vrutu, zatlučením hřebíku či s výměnou žárovky; navíc při svém rozhodování v deváté třídě velmi často ani nemohou vědět, zda se jim příslušný obor líbí nebo ne, protože se s ním, resp. s jeho náplní, nikdy nesetkali

Zpět na "Co nabízím"